top of page
  • Obrázek autoraBLOG

Divadelní skoro kus s názvem Lumina

V prosinci 2012 byla velká zima a na parkovišti autobusového nádraží v Příbrami padal sníh. Na prohlídku ojetého vozu ideální počasí. Hlavní role se ujal automobil Chevrolet Lumina, vedlejších rolí já, starší syn a prodejce. Kompars obsadilo pár cestujících, kteří čekali na spoj a několik řidičů autobusu.

Nalákal nás sem stručný text v inzerci, znějící nadějně: „Prodám Chevrolet r.91, slušný stav, SPZ, pojízdný, cena 3000 Kč“ . Pro někoho, kdo zrovna má potřebu nasát něco levného amerického, příležitost jak hrom. Předem jsme byli odsouzeni ke koupi. Nicméně i přes všechny možné handicapy, které si dovedete představit, stálo před námi na parkovišti milé, zasněžené černé auto a my jen okouzleně zírali.

Dodnes nerozumím tomu, jak a proč se takovéto auto vůbec dostalo do Evropy. Netuším, jak se poté dostalo do Čech. A už vůbec si neumím představit, jaké cesty ho přivedly do Příbrami. Auto, kterému zřejmě již ve Státech odepřeli všechny ambice stát se výjimečným a jemuž bylo od samého začátku souzeno plahočit se ve službách autopůjčoven, taxislužeb a autoškol. Průměrný americký šestiválcový sedan Chevrolet s automatickou převodovkou, motorem o objemu 3100 ccm a honosným názvem Lumina.

Inzerát však trochu lhal, dodnes totiž nevím, zda byl Chevrolet pojízdný. Majitel byl sice politováníhodný, ale měl k autu doklady. Jen neměl klíče, ty ztratil. Za to měl doklad o rozvodovém řízení, další doklad k vyživovací povinnosti a také nepřeberné množství neuvěřitelných historek o dluzích před splatností. Nemohli jsme si tedy vůz prohlédnout, nemohli jsme zjistit technický stav, projet se v něm, o chybějící baterii ani nemluvě. Za vůz chtěl ale opravdu tak žalostně málo, až to pro nás bylo ponižující. Nakonec jsme toho dobrého muže umluvili aspoň na 4000 Kč plus odtah vozu v naší režii. Jsme prostě dobráci.


Období mezi dobrým levným nákupem a prvním vyjetím je vždy stejné. Je to takové intermezzo. Liší se pouze množstvím stráveného času pod vozem a objemem vynaložených investic. Které proboha snad ale nikdy neskončí!


Měsíc poté. Po výměně všech zámků, náplní, základní údržbě a nezbytných opravách, jsme byli odměněni skoro nečekaným nastartováním a první STK. Krásný pocit, když do poslední chvíle netušíte, co jste vlastně koupili a zda Vás technici nepošlou k šípku. Lumina měla ale i jednu nespornou výhodu před evropskou konkurencí, přední lavici pro tři osoby (zapsanou v TP), což už je u modernějších aut (no spíš bych měl říct ne tak starých) málo vídané. To povalování při řízení, kdy v každé větší zatáčce jste u spolujezdce na klíně, tomu se nic nevyrovná. Ale jinak opravdu splňovala to, co člověk od ní očekával. Po dobu našeho čtyřletého vlastnictví startovala, jezdila, brzdila, svítila a dokonce byla i spolehlivá. A to byla Amerika!


Kdepak je jí asi konec ?


230 zobrazení

Comments


bottom of page